VÝSTAVA V ORLOVÉ 1926 Plakety a odznaky
Letos v létě jsme si připomněli 90 let od konání velkolepé Průmyslové, živnostenské, kulturní a hospodářské výstavy v Orlové na Těšínsku.
Konala se ve dnech 27. 6.–8. 8. 1926. Výstavu kromě řady dobových pohlednic připomíná vzácná a dosud nepublikovaná plaketa s portrétem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a pamětní výstavní odznak.
Prezident Masaryk znal Orlovou ze svých návštěv na Těšínsko, konaných dlouho před válkou. Chtěl tenkrát na vlastní oči poznat tento kraj, ostatními českými zeměmi zanedbávaný. Sám proto pro něj také pracoval a propagoval úspěšnou drobnou národní práci. Za první světové války pak obyvatelstvo Těšínska sledovalo činnost T. G. Masaryka za hranicemi se stejným zájmem a napětím, jako ostatní Čechoslováci. Srdečný vztah obyvatel Těšínska k prezidentu Masarykovi byl ještě prohlouben dvouletým bojem o samostatnost Těšínska. Orlová byla tehdy střediskem českého života, centrem českého boje. Obyvatelstvo Těšínska se těšilo dlouhou dobu na to, že vzdá prezidentovi Osvoboditeli svůj dík. Bohužel pro zaneprázdnění prezidentovo i pro jiné překážky se nemohla návštěva uskutečnit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Mistři české numizmatiky Daniela Kartáková
Sochařka a medailérka Daniela Kartáková žije střídavě na dvou místech: v Praze a v italské Carraře, městě proslulém svými mramorovými lomy.
Rodačka z Turnova vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově a ateliér monumentálního sochařství u profesora Hány na pražské AVU (diplom. práce v roce 1990 u prof. Hendrycha). Věnuje se komorní plastice, medailérství a restaurování sochařských děl. Mezi její nejznámější realizované návrhy patří medaile Salvador Dalí nebo oficiální sada pamětních medailí věnovaná návštěvě papeže Benedikta XVI. v České republice.
Tvorba soch je fyzicky poměrně náročná. Co vás k tomuto umění přivedlo?
U nás je to taková rodinná tradice. Moje maminka Věra Melicharová-Kartáková je sochařka, věnuje se portrétům, takže to bylo trošku i její přání, abych se dala na tento obor. Já jsem tím tedy načichlá od dětství. Často jsem s maminkou trávila čas v ateliéru a pomáhala jí s odléváním soch, což byla pro mne úžasná zábava. Později jsem vystudovala Akademii výtvarných umění, skončila jsem u profesora Hány v ateliéru monumentálního sochařství. Do toho přišla revoluce a poslední ročník jsem absolvovala u profesora Hendrycha.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
