ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (40)
Dodatky a doplňky
Seriál Ze světa kovových známek dovršil tímto pokračováním již 40 dílů. Za dobu od uveřejnění úvodní části v časopise Mince a bankovky číslo 4/2010 došlo k objevům řady pozoruhodných známek z oblastí již v seriálu popsaných. Jako doplněk některých dílů zde uveďme zajímavé neznámé či opomenuté účelové známky.
3. díl zaměřený na spolkové známky, (M&B 3/2011), možno doplnit ražbou, kterou v Prachaticích vydal c. k. privilegovaný sbor ostrostřelců. Rubní legenda ukazuje, že šlo patrně o speciální známku pro členy spolkové hudby (obr. 1).
K 5. pokračování, jež bylo věnováno v ý tahov ým známkám, (M&B 1/2012), nutno doplnit známku tehdy neuvedeného zhotovitele v ý tahov ých známek. V nabídkovém katalogu ražebny W. Fischer z Karových Varů – Rybářů je vyobrazeno také několik účelových známek jako ukázka produkce závodu z této oblasti drobné plastiky. Jednou z nich je výtahová známka bez uvedené provenience pro Haus Rheinland (obr. 2). Dům s názvem Rheinland nebyl v Karlových Varech ani jinde v Čechách nalezen. Označení účelu známky AUFZUGMARKE není u nás známé na žádné známce, vyskytuje se pouze na německých a rakouských známkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Výrobní defekty na mincích (2)
V první části této mini série byly popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince.
Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Cílem bylo vytvořit jakousi informační základnu, na kterou bude navázáno v dalším textu.
Výrobní defekty postřehnutelné na mincovních ražbách mohou mít řadu rozdílných podob. Tyto chyby v mincovně vznikaly v různých etapách výrobního procesu a mají řadu příčin. Jak bylo uvedeno na úvod I. části tohoto pojednání (viz časopis M&B 5/2014) skládalo se mincovní dílo ze tří základních fází. Zastavme se u prvních dvou – přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání) a mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení). Vady vzniklé během přípravy mincovního kovu jsou dány zpravidla nedokonalostí tavby, postupů čištění a odlévání mincovního kovu. Svůj vliv měly i do jisté míry omezené možnosti dostupných kontrolních metod. Důležité také bylo nastavení kritérií pro hodnocení finálního výrobku, tedy vymezení toho, co ještě nebylo důvodem k vyřazení mince mezi vadné kusy (zmetky). Z dochovaného numismatického materiálu je dobře patrné, jak asi mohla tato kritéria vypadat. Vše samozřejmě záviselo také na době, kdy se ražba realizovala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU