Zlato faraonů

Zlato faraonů – Bohatství nalezené v hrobkách egyptských králů

Zlato je kovem, který fascinoval lidstvo po tisíciletí. Pro starověké Egypťany mělo zvláštní význam, nejen jako symbol bohatství a moci, ale i jako prostředek spojení s božským světem. V této kultuře bylo zlato pokládáno za „kov bohů“, protože jeho zář připomínala sluneční svit, a tím byla spojována s bohem Ra, pánem Slunce a života. Nejvýrazněji se význam zlata v Egyptě projevil ve spojení s faraony, kteří byli považováni za vtělené bohy na zemi. Zlato bylo nedílnou součástí jejich života i smrti, což dokládají ohromující poklady nalezené v jejich hrobkách.

Příběh zlata faraonů začíná již v dobách Staré říše, kdy byly zlaté předměty běžnou součástí královských hrobek. Zlaté šperky, masky, nádoby a sošky byly nejen důkazem bohatství, ale měly i hluboký duchovní význam. Věřilo se, že zlato, jakožto nezničitelný kov, zajistí faraonovu nesmrtelnost. Bohatství zlata symbolizovalo moc faraona nejen během jeho vlády, ale i v posmrtném životě, kde se očekávalo, že bude žít stejně velkolepě jako na zemi.

Vrchol využití zlata v egyptských hrobkách nastal během Nové říše, konkrétně v 18. až 20. dynastii, kdy bylo zlato používáno v ohromném měřítku. Nejznámějším příkladem je hrobka faraona Tutanchamona, objevená v roce 1922 britským archeologem Howardem Carterem v Údolí králů. Tato hrobka byla jedinečná tím, že zůstala téměř nedotčená po více než 3000 let. Uvnitř bylo nalezeno více než 5000 předmětů, z nichž mnohé byly ze zlata. Nejikoničtější je Tutanchamonova pohřební maska, vážící 10,23 kilogramu a zhotovená z ryzího zlata. Maska představovala faraonovu tvář a byla zdobena drahokamy, jako jsou lapis lazuli, karneol a tyrkys. Tato maska nebyla jen estetickým předmětem, ale měla i ochrannou funkci, která měla zajistit faraonovu bezpečnost v posmrtném životě.

Tutanchamonova hrobka však nebyla jediným místem, kde bylo nalezeno zlato. Archeologické výzkumy odhalily, že zlato hrálo důležitou roli v mnoha dalších hrobkách, i když byly často vykradeny již ve starověku. Například hrobky faraonů Thutmose III., Setiho I. a Ramesse II. obsahovaly stopy po zlatých předmětech, které svědčí o jejich původní nádheře. Záznamy z dobových písemností naznačují, že zlato bylo používáno na výrobu nábytku, vozů, rakví a dokonce i celých stěn pohřebních komor.

Zlato bylo pro Egypťany cenné nejen svou estetickou hodnotou, ale i tím, že symbolizovalo božský status faraonů. Věřilo se, že faraon, jakožto ztělesnění boha na zemi, potřebuje zlato k tomu, aby si udržel svou božskou moc i po smrti. V tomto kontextu se zlato stalo nejen prostředkem ochrany, ale i komunikace s božstvy. Zlaté sochy, které byly nalezeny v hrobkách, často zobrazovaly faraona v objetí bohů, což mělo symbolizovat jeho přijetí do nebeské sféry.

Získávání zlata bylo pro egyptské faraony klíčovým úkolem. Nejvýznamnějšími zdroji zlata byly doly v Núbii, regionu na jih od Egypta, který byl známý svým bohatstvím na drahé kovy. Egyptští pracovníci těžili zlato z povrchových ložisek i hlubokých šachet. Starověké texty popisují složitý proces těžby, včetně drcení hornin a separace zlata pomocí vody. Tento proces byl nesmírně náročný a nebezpečný, ale výsledkem bylo zlato, které se používalo nejen pro faraony, ale i pro obchod s ostatními kulturami.

Význam zlata pro egyptské krále dokládají i jejich diplomatické vztahy. Zlaté dary byly běžnou součástí diplomatických výměn mezi Egyptem a jinými mocnostmi, jako byly Chetité nebo Mitanni. Zlato bylo používáno k upevnění spojenectví, uzavírání smluv nebo jako svatební dar při královských sňatcích. Tyto zlaté předměty, často zdobené složitými vzory a drahokamy, byly symbolem moci a prestiže egyptských faraonů.

Kromě svého symbolického a diplomatického významu mělo zlato v egyptské společnosti i praktickou hodnotu. Bylo používáno jako forma platidla, zejména v obchodu s ostatními civilizacemi. Zlaté pruty a ingoty, nalezené v archeologických lokalitách, naznačují, že zlato sloužilo jako standardní měrná jednotka v ekonomice starověkého Egypta.

Zlato v egyptských hrobkách však nebylo jen prostředkem moci a bohatství, ale i prostředkem k vyprávění příběhů. Zlaté artefakty často obsahovaly hieroglyfické nápisy, které popisovaly faraonovy úspěchy, jeho vztah s bohy a jeho naděje pro posmrtný život. Tyto texty jsou cenným zdrojem informací o egyptské kultuře a náboženství a ukazují, jak hluboký význam mělo zlato pro starověké Egypťany.

I přes ohromné množství zlata, které bylo nalezeno v egyptských hrobkách, zůstává mnoho záhad. Vykradači hrobů a čas způsobily, že většina zlatých pokladů byla ztracena nebo zničena. Co však přetrvává, je fascinace zlata jako symbolu moci, nesmrtelnosti a božství. Pro starověké Egypťany bylo zlato nejen kovem, ale i mostem mezi světem smrtelníků a božstev.

Dnes zlato faraonů zůstává neocenitelným svědectvím o jedné z největších civilizací v dějinách. Jeho nádhera, umělecké zpracování a symbolika inspirují archeology, historiky i širokou veřejnost. Výzkum egyptských hrobek a zlata, které obsahují, nám pomáhá lépe pochopit nejen minulost, ale i hodnoty, které přetrvávají dodnes.

Zdroje:

1. Howard Carter, "The Tomb of Tutankhamun" – detailní popis objevu hrobky a nalezených pokladů.
2. Joyce Tyldesley, "Nefertiti's Face: The Creation of an Icon" – pohled na umělecké zpracování zlata v egyptské kultuře.
3. Zahi Hawass, "The Golden Age of Tutankhamun" – kniha od jednoho z nejvýznamnějších egyptologů současnosti.
4. Toby Wilkinson, "The Rise and Fall of Ancient Egypt" – podrobný přehled o významu zlata v politice a náboženství Egypta.
5. British Museum Online Collection – databáze egyptských artefaktů, včetně zlatých předmětů.