Poklad Inků
23.12.2012 17:57:16
Poklad Inků – Ztracené zlato posledního vládce Atahualpy
Příběh pokladu Inků, který je spojen se jménem jejich posledního vládce Atahualpy, je jednou z největších záhad historie. Tento poklad, o němž se říká, že zahrnuje tuny zlata a stříbra, zůstává ztracený a neustále přitahuje archeology, historiky i hledače pokladů z celého světa. Je to příběh plný intrik, zrady a tragédií, který začal ve chvíli, kdy španělští dobyvatelé pod vedením Francisca Pizarra vstoupili do říše Inků. Tento text představuje shrnutí všech známých faktů o pokladu, převyprávěných jako poutavý příběh.
Roku 1532, kdy Francisco Pizarro a jeho muži poprvé překročili Andy, byla říše Inků jednou z nejmocnějších civilizací na světě. Inkové, kteří ovládali území dnešního Peru, Ekvádoru, Bolívie a části Chile, byli známí svou pokročilou architekturou, organizovanou společností a, co bylo pro Španěly nejdůležitější, bohatstvím zlata. Zlaté chrámy a sochy byly pro Inky nejen symbolem bohatství, ale především duchovní hodnotou, protože věřili, že zlato je „potem Slunce“ a má posvátný význam.
Atahualpa, poslední svrchovaný vládce Inků, vládl své říši z města Cajamarca. Právě zde se setkal s Pizarrem, který jej pozval na slavnostní jednání. Atahualpa přijal, netuše, že se jedná o past. Na místě byla Inky nastražena přepadena Španěly, kteří použili střelné zbraně a koně, což byla technologie, kterou Inkové neznali. Výsledek byl tragický: tisíce Inků zemřely a Atahualpa byl zajat.
Zatímco byl Atahualpa držen v zajetí, Pizarro a jeho muži byli ohromeni jeho chladnokrevností a intelektem. Atahualpa věděl, že jeho život je v nebezpečí, a tak nabídl Španělům obrovský výkup. Zavázal se naplnit místnost o rozměrech asi 6,7 x 5,2 metru zlatem do výšky téměř dvou metrů a další dvě místnosti stříbrem. To byl příslib nesmírného bohatství, jaké Španělé dosud neviděli. Pizarro souhlasil a nechal své muže začít shromažďovat zlato z celé říše.
Zlato a stříbro začaly proudit do Cajamarcy z různých koutů říše. Chrámy byly zbavovány svých pokladů, sochy byly roztaveny, aby se splnil příslib výkupného. Bylo zaznamenáno, že celkový objem zlata dosáhl přibližně 700 tun a stříbro mnohonásobně více. Španělé byli ohromeni, ale jejich chamtivost stále rostla. Přestože se výkupné shromáždilo, Pizarro a jeho muži se rozhodli Atahualpu popravit. Důvodem měly být obavy z povstání Inků, ale mnozí historici se domnívají, že šlo především o touhu zabránit návratu moci Inků.
Atahualpa byl popraven v roce 1533, čímž skončila éra nezávislého vládnutí Inků. Po jeho smrti se mnoho pokladů přestalo do Cajamarcy dopravovat a zůstalo skryto na různých místech po celé říši. Údajně existují i zprávy o tom, že část výkupného nikdy nedorazila a byla záměrně ukryta Inky, kteří chtěli chránit své duchovní dědictví před zneuctěním.
Ztracený poklad Atahualpy se stal jedním z nejhledanějších pokladů historie. Spekuluje se o tom, že by mohl být ukryt v amazonské džungli, v jeskyních And nebo v zapomenutých chrámech. Jedna z teorií tvrdí, že část pokladu byla ukryta na dně jezera Titicaca, které bylo pro Inky posvátným místem. Archeologické expedice do těchto oblastí však zatím nepřinesly jednoznačné výsledky.
Další teorie naznačují, že poklad mohl být převezen do vzdálených oblastí Ekvádoru, kde by mohl být ukryt v neprozkoumaných horských údolích. Někteří věří, že poklad chrání kletba, která postihne každého, kdo by se jej pokusil najít. Tato legenda se stala součástí kulturního folklóru v oblasti And a dodnes přitahuje zájem hledačů pokladů z celého světa.
Poklad Atahualpy není jen příběhem o ztraceném bohatství, ale také symbolizuje tragédii jedné civilizace. Příchod Španělů znamenal konec říše Inků a zničení jejich kulturního a duchovního dědictví. Zlato, které pro Inky mělo posvátný význam, se stalo příčinou jejich pádu a symbolem chamtivosti dobyvatelů.
Dodnes poklad zůstává nevyřešenou záhadou a jeho hledání pokračuje. Pro archeology je klíčem k pochopení kultury Inků a jejich pohledu na svět. Pro hledače pokladů představuje možnost objevit jedno z největších bohatství historie. A pro historiky je připomínkou toho, jak křehké jsou hodnoty civilizací tváří v tvář cizí moci a chamtivosti.
Zdroje:
- Hemming, John. The Conquest of the Incas. Harcourt Brace Jovanovich, 1970.
- MacQuarrie, Kim. The Last Days of the Incas. Simon & Schuster, 2007.
- Prescott, William H. History of the Conquest of Peru. Harper & Brothers, 1847.
- Moseley, Michael. The Incas and Their Ancestors. Thames & Hudson, 2001.
- Reinhard, Johan. The Ice Maiden: Inca Mummies, Mountain Gods, and Sacred Sites in the Andes. National Geographic Society, 2005.
Další příspěvky:
Španělské galeony |
Galeona San José |
Poklad Inků |
Zlato Etrusků |
Zlato faraonů |
› Klávesa šipka vpravo zobrazí list s následující zprávou,
‹ klávesa šipka vlevo listuje zpět v e-mail zprávách.
F11 Opakovaným stisknutím klávesy se otevře/zavře celoplošný náhled.